NSS: Ochrana krajiny je přednější než ekonomický přínos staveb

BRNO (ČTK) - Ochrana krajinného rázu je při rozhodování o povolení nové stavby přednější než případný ekonomický přínos projektu. Uvedl to Nejvyšší správní soud (NSS) ve verdiktu o dvou větrných elektrárnách u Jedlové nedaleko Poličky v Pardubickém kraji. Na nový judikát z letošního listopadu upozornila dnes ČTK mluvčí NSS Sylva Dostálová. Pro úřady a soudy bude vodítkem v obdobných případech a patrně brzy vyjde ve sbírce důležitých rozhodnutí NSS.

"Ekonomickou stránku věci nelze vyvyšovat nad vlastní předmět řízení, tedy zachování hodnot krajiny a harmonického měřítka v krajině. Jde o otázkou podružnou, která nemůže hrát v případech významného dotčení krajinného rázu rozhodující roli," napsal v rozhodnutí senát NSS s předsedou Vojtěchem Šimíčkem. Úřady a soudy také podle něj nejsou povinny pokaždé zkoumat, zda hospodářský přínos nemůže vyvážit zásah do krajiny.

Správní soud se zabýval sporem o dvě větrné elektrárny, které chtěla postavit soukromá společnost Eldaco. Vznikly čtyři odborné posudky, podle tří z nich by stavba měla negativní vliv na krajinu. Například podle expertizy Agentury ochrany přírody a krajiny by zásah do krajiny nevyvážilo "ozelenění ani jiné barevné nebo technické řešení". Městský úřad v Poličce proto stavbu nepovolil a jeho rozhodnutí potvrdil Krajský úřad Pardubického kraje.

Společnost Eldaco se obrátila na pardubickou pobočku Krajského soudu v Hradci Králové, která rozhodnutí úředníků z procesních důvodů zrušila. Podle soudců se nevypořádali s některými závěry znalců, podle nichž mají větrné elektrárny ekonomický přínos, a navíc se jedná o ekologický zdroj energie. Podle pardubických soudců to úřady měly zohlednit.

Krajský úřad Pardubického kraje napadl soudní rozhodnutí kasační stížností a Nejvyšší správní soud mu vyhověl. Krajský soud se sporem musí znovu zabývat, a protože je vázán názorem NSS, nemůže již znovu úřední rozhodnutí zrušit z procesních důvodů.

Pardubický kraj v kasační stížnosti uvedl, že není obecně proti větrným elektrárnám. Dokládal to skutečností, že v kraji už šest elektráren stojí a o dalších sedmi vedou úřady stavební řízení. Odkázal i na vznikající studii na vytypování vhodných lokalit. U Jedlové však úředníci elektrárny nechtěli, a to například kvůli blízkosti přírodního parku a chráněné krajinné oblasti.