V současné době je v módě zavádění alternativních zdrojů elektrické energie. Má to svoje opodstatnění - zdroje fosilních paliv nejsou nevyčerpatelné a zamořují atmosféru oxidem uhličitým, jaderná energetika se havárii Černobylu netěší přízni lidí a má problém s jaderným odpadem. Spotřeba elektrické energie roste a jsou nutné nové zdroje. Přehrady není již kde stavět, jisté možnosti jsou z malých vodních elektráren. Hledají se tedy alternativní zdroje. Na Znojemsku jsou v provozu již dvě velké solární elektrárny, ale stále nejvíce rozruchu je okolo větrných elektráren, které by zde několik firem chtělo postavit. První větrný park stojí u Břežan, v této oblasti v katastrech obcí Mackovice a Oleksovice by měly vzniknou další - celkem se jedná o 26 elektráren. Stavební povolení má jeden „větrník“ u Bantic, o dalších se uvažuje v okolí Tasovic a Hodonic, Chvalovic, Vracovic a Lesné, Stálek, Pavlic a Vranovské Vsi, Višňové, Morašic, Trstěnic, Horních Dunajovic, Černína, Slatiny a Blížkovic. Je vyloučené, aby za stovky větrných elektráren byla odstavena některá uhelná - vítr nemusí foukat stále a pak by elektřina chyběla.

Firmy, které mají zájem tyto větrné elektrárny postavit na katastrech obcí, nešetří sliby, snaží se přesvědčit občany i obecní úřady o výhodnosti, které tato zařízení přinesou. Poněkud méně se hovoří o negativních důsledcích na životní prostředí. Ty bych rád, po konzultaci s odborníky na životní prostředí, v tomto článku široké veřejnosti přiblížil.

Větrným elektrárnám se nedá upřít, že dávají v každém případě čistou elektrickou energii. Je zde však celá řada negativních dopadů. Obce Pavlov u Stonařova a Kámen u Havlíčkova Brodu mají s větrnými elektrárnami svoje zkušenosti a vypočítaly negativa, která jejich provoz přináší. Také připravily asi hodinový film, který je možné zhlédnout na https://www.uloz.cz/show/file/54619-10_negativ_FILM_nizka_kvalita.avi. V každém případě se staví negativně proti větrným elektrárnám, ale uvádí fakta, nad kterými nelze zavřít oči. Nechci, aby následující řádky vyzněly jako můj boj s větrnými elektrárnami. To v žádném případě. Považuji však za důležité seznámit všechny naše čtenáře, zvláště v obcích, kde mohou vzniknout věrné parky, s negativními dopady. Vždy je něco za něco. Pokud se občané v obci shodnou, že klady, které přinesou větrné elektrárny, převažují nad zápory, nechť dají jejich výstavbě zelenou. Důkladné zvážení všech pro a proti by mělo být samozřejmostí. Větrná elektrárna není stromek, který se dá přesadit nebo skácet.

Jaká jsou tedy podle obyvatel výše zmíněných obcí negativa?

- poškození krajiny - celková výška větrné elektrárny i s rotorem je 150 metrů (v některých případech až skoro 180 metrů), takže výrazně převyšuje všechny objekty v okolí.  

- nedorozumění mezi obcemi, které elektrárny mají a těch, které jsou v jejich blízkosti, aniž by získaly jakékoliv výhody. Obec, na jejímž katastru mají vzniknout větrné elektrárny, může obdržet finanční obnos již za jednání, pak za povolení k výstavbě, každoroční rentu popř. bonus, pokud se vyrobí více energie, než byl plán. Měl by být dán souhlas okolních obcí k výstavbě, protože ty nebudou mít z postavených elektráren žádný užitek. Naskýtá se otázka, zda budou platit i nadále dohodnuté podmínky, pokud firma, která provozuje elektrárnu, zkrachuje, prodá ji, či pokud proběhne fůze s některou další.

- zvýšení hluku je patrné zvláště v noci, kdy příroda utichá. Podle zkušeností obyvatel žijících v blízkosti větrných elektráren již jen nepatrné namrznutí listů vrtulí silně zvyšuje hlučnost. Na hluk 800 a více metrů vzdálené elektrárny se dá zvyknout.

- střídání světel a stínů, stroboskopický efekt, odrazy světla vrtulemi. Ve dne elektrárny blikají oslnivým bílým světlem, v noci pak červeným, které je vidět mnoho kilometrů před tím, než je míjíme. Osamocená elektrárna nemusí být tak velkým problémem, ale park větrných elektráren již může být z tohoto hlediska velmi nepříjemný.

- negativní vliv na zvířata a ptactvo. Některé druhy si na hluk a optické efekty zvyknou, jiné nikoliv a odstěhují se. Těžko bude přítomnost větrných elektráren přitahovat zvířata. Dalším negativem je možné usmrcení ptáků či netopýrů při průletu dráhy lopatek elektrárny (mrtví netopýři byli nalezeni u břežanských větrníků). Pokud se odstěhují draví práci a zůstanou hlodavci, dojde k jejich přemnožení.

- pokles cen nemovitostí v blízkosti větrných elektráren a to i v širším okolí.

- poruchy rádiového a TV signálu - ty je možné odstranit zesilovači, přesměrováním antén či kabelovým vedením

- možnost havárie, požáru apod., namrzání ledu a jeho odlétání od vrtulí

Větrné elektrárny jsou v každém případě negativním zásahem do krajiny - tuto skutečnost zpochybní jen málokdo. Na druhé straně nelze pominout finanční přínos, které obcím přinesou. Zvláště menší obce na tom jsou z hlediska peněz v obecní pokladně velice špatně a každá koruna je dobrá a před většinou z nich je ještě náročné dokončení infrastruktury. Zastupitelstva by měla velice důkladně a pečlivě zvážit argumenty pro a proti plánu výstavby větrných elektráren. V každém případě by se na rozhodování měli podílet všichni občané. Větrné elektrárny nejsou stavbami na pár let a pokud se po uvedení do provozu zjistí, že jsou značně rušivým elementem, těžko s tímto stavem někdo něco udělá.

Zajímalo by mě, zda někdo z bossů, které stojí v čele společností stavějících větrné elektrárny by si takovou nechal postavit v blízkosti svého domu...