Zpravodaj obce 2/2008

Vážení spoluobčané,

Jak jste si jistě všimli, bylo započato s výměnou střechy na obecním úřadě. A jak už to u podobných akcí bývá, přichází se na další práce, které se objevily, až po otevření střechy. Konkrétně jde o nutnost vybudování celého věnce z betonu pod střešní konstrukcí.

Ten, kdo chodí na jednání zastupitelstva je obeznámen se situací kolem rozhlasu a vodovodu do osady Hostěrádky. Doufám, že vše bude dobudováno do konce října letošního roku. V souvislosti s rozhlasem bude instalována nová, moderní ústředna.

Na konci dubna bude instalován měřič rychlosti se záznamem u horních čekáren. Rovněž bude v tomto měsíci dokončen pasport dopravního značení v obci a u silnice I. třídy. Rád oznamuji, že v květnu t.r. bude upravena cesta ke studánce, kterou naši spoluobčané vyčistili a instalovali k ní lavičku. Jsem rád, že dochází opět k propojení lesních cest a cestičky ke studánce, což jistě využije značná část obyvatel.

Začíná opravdové jaro. Žádám proto občany, aby jako každý rok kolem nemovitostí upravili travnaté porosty, zametli cesty, opravili ploty a vrata tak, abychom naši obec měli opět hezkou.

Zde je nutno poděkovat všem, kteří přispívají k hezkému prostředí na hřbitově. A to jak pracovníkům obce, tak i občanům, kteří tomuto místu věnují mimořádnou péči. Trochu horší je situace u sběrných nádob, kde někteří občané, (a už se sleduje kteří), neudržují pořádek kolem nádob a nepočítají s větrem, který pak vše rozfouká. Vždyť to není třeba, vážení spoluobčané.

V neposlední řadě je nutné pozvat občany 12. dubna v 9.30 k rybníčku na Hostěrádkách, kde společně s pozvanými hosty uctíme památku prvního starosty Znojma Dr. Mareše. Čeká vás malé pohoštění a cesta k pomníku.

V sobotu 5.dubna proběhne v naší obci referendum o větrných elektrárnách a to od 8:00 – do 17:00 hod.

Příští zastupitelstvo bude 24. dubna v 18:30hod.                                              starosta obce

********************************************************************************************

Proč

větrné elektrárny v naší obci?

                V minulém zpravodaji jsme se pokoušeli vyvrátit některé „pověry“ provázející výstavbu větrných elektráren. Během doby jsme přečetli mnoho dalších článků, abychom mohli doplnit nové informace pro ty, kdo ještě mají nějaké pochybnosti o této akci.

                Důležitým omylem odpůrců je, že na sebe větrná elektrárna nevydělá. Při dnešních instalovaných výkonech je elektrárna schopná již za šest měsíců vyrobit množství energie, které bylo potřebné na její výrobu a výstavbu. Kdyby na sebe tyto elektrárny nevydělaly, nevložila by žádná banka do jejich výstavby ani korunu. Je třeba si uvědomit, že již není začátek devadesátých let minulého století, kdy banky půjčily komukoliv na cokoliv. Dnes se banky mnohem pečlivěji zabývají rozborem návratnosti vynaložených prostředků. Do těchto posouzení zahrnují samozřejmě i výkupní ceny elektřiny, které jsou dnes u těchto obnovitelných zdrojů dotované, ale musí počítat i s tím, že tomu tak nemusí být po celou dobu životnosti. (Původní cena byla 3000,- Kč za MWh v roce 2003, v roce 2006 byla již jen 2460,- Kč/MWh). Rovněž argument dovozu repasovaných vrtulí je scestný. Do takového projektu by s největší pravděpodobností banky rovněž neinvestovaly, protože by neměly zajištěno, že bude povolen provoz. Takovéto zařízení i přes jeho modernizaci nemusí splňovat přísná kriteria, která je třeba dodržet a mohlo by se stát, že by se elektrárna nakonec vůbec neuvedla do provozu a tudíž by byly všechny investované prostředky ztraceny.

                Dalším častým argumentem odpůrců je nestabilita dodávek. I zde je potřeba dodat, že podle údajů v časopise „Energie 21“ č.1/2008 se provádí průběžná předpověď výroby na 24 – 48 hodin, která vychází z předpovědi větru a jejíž úspěšnost je kolem 85%. Tato přesnost je naprosto dostačující a umožňuje snadno s elektřinou obchodovat, případně aktivovat záložní zdroje. Záložní zdroje jsou udržovány v pohotovosti pro dokrytí spotřeby, především ve špičkách. I s tím odpůrci operují, ovšem zpravidla zapomenou dodat, že záložní zdroje musí být v úrovni elektrárny s nejvyšším instalovaným výkonem na území státu, což je Temelín. Dokrytí nerovnoměrnosti v dodávkách z větrných elektráren je tudíž jen zlomkem toho, co musí záložní zdroje zajistit.

                Výkupní cena elektřiny z větru je 2,46 Kč/kWh, cena tzv. silové elektřiny je 1,6 Kč/kWh. Problém je v tom, že do ceny silové elektřiny nejsou započítány další související náklady – znečištění životního prostředí, poškození zdraví, rekultivace krajiny, a u jaderné energie pak vybudování úložišť odpadu, ochrana proti teroristickým útokům apod. Tyto položky podle domácích zdrojů zvýší cenu silové energie asi dvakrát.

                Celkem vzato mnoho alternativ zásobování energií není. Přirozeně využitelné vodní toky nemáme, jsme odkázáni na stavbu přehrad, zásoby hnědého uhlí vydrží ještě asi 20 let a nemůžeme je všechny vyčerpat pro potřeby energetiky, protože hnědé uhlí je rovněž důležitou surovinou pro chemický průmysl. Jak je to s podporou výstavby jaderných elektráren vidíme velice často v mediích. Většina neobnovitelných zdrojů bude v budoucnu závislá na dovozu vstupních surovin. Mnohdy bohužel z velmi nestabilních regionů.

                Nechci tvrdit, že větrné elektrárny zachrání naši energetickou situaci. Mohou však zásadním způsobem pomoci tyto problémy a jejich řešení oddálit na dobu, kdy budeme zase o něco dál ve vývoji nových technologií, a možná budeme i sdílnější například pro využití energie jaderné.

                Pokud dáme větrným elektrárnám zelenou, neznamená to ale automaticky, že se nakonec postaví. Naše rozhodnutí je jenom jedním článkem v celém řetězu schvalování. V současné době probíhá zpracování studie EIA. Bude následovat zpracování další obdobné studie, ovšem jejího zpracovatele vybere kraj, aby nezávisle posoudil, zda EIA jejíž zpracování zadal zástupce investora je zpracovaná správně a objektivně. Až tyto posudky budou, budeme se moci opět vyjádřit k této akci. Nemluvím o dalších posudcích mnoha účastníků řízení, kteří zastupují jednotlivé odborné instituce a garantují soulad celé akce s platnými normami a předpisy. Rovněž garantují, že žádné z rizik, kterými argumentují odpůrci nebude naplněno.

                Mnohé výzkumy veřejného mínění provedené ve světě v lokalitách s větrnými elektrárnami dokazují, že postoj občanů před výstavbou a po ní se výrazně změnil a to ve prospěch větrných elektráren.

                Lichá je rovněž obava, že občané nebudou z této akce nic mít. Slib starosty a zastupitelstva byl dán veřejně a je jasný. Pokud tato akce dostane zelenou a bude uskutečněna, bude uzavřena veřejná smlouva, ve které bude přesně stanoveno, na jaké akce takto získané prostředky budou použity. Důležitý je fakt, že by tak byly zajištěny příjmy obce pro dalších pět volebních období a nepředpokládám, že by někdo z odpůrců pokud bude v zastupitelstvu tyto prostředky ze zásady nepoužíval.

                Na závěr ještě zmínka ze zprávy ČTK z 18. února 2008. Podle této zprávy vyrobily větrné elektrárny v roce 2007 125 gigawatthodin elektrické energie, což by stačilo na pokrytí spotřeby města velikosti Havířova (36 tisíc domácností). V uhelných elektrárnách by se pro tento (loňský) objem výroby muselo spálit uhlí, dovezené nákladním vlakem o délce 40 kilometrů a vzniklý popílek by pokryl Václavské náměstí až do výše půl metru. Díky elektřině z větru se do ovzduší nedostalo 125.000 tun oxidu uhličitého. Tato informace hovoří sama za sebe.                                                 vn

****************************************************************************

Vesnický ráz krajiny a obce

Při rozhovorech s občany jsem jako jeden z hlavních argumentů, kvůli kterým zvažují svůj nesouhlas s výstavbou větrných elektráren slyšel, že naruší vesnický ráz krajiny. Samozřejmě se s tímto argumentem mohu ztotožnit. Větrné elektrárny budou něco, co v této krajině dosud nebylo a na co nejsme zvyklí. Ale popravdě řečeno, každá stavba vytvořená člověkem je v krajině cizí. Buďme proto realisty – zvykli jsme si na sloupy veřejného osvětlení, stožáry vysokého napětí, stožáry vysílačů, silnice a mnoho dalších staveb, bez kterých si již dnes nedokážeme svůj život představit. Větrná elektrárna je něco nového. Spoustu sítí již dnes umíme schovat pod zem. Ale vítr pod zemí nefouká, takže tato stavba musí být postavená nad zemí.

Pokud jde o estetickou hodnotu, záleží to na individuálním vnímání. Mnohým z nás se technické vymoženosti nelíbí (ale přesto je užíváme), jiní je považují za krásné. Situace je obdobná, jako kdybychom si stoupli v Pařížském Louvru před obraz Mony Lisy. Taky se zřejmě neshodneme na tom zda je obraz pěkný a už vůbec se neshodneme na tom, zda je sama Mona Lisa nejhezčí ženou na světě.

Co je však důležité zmínit je fakt, že tímto zásahem do rázu krajiny chce obec řešit zlepšení vesnického rázu obce. V záměru je přispívání občanům na kanalizační přípojky i likvidaci odpadu, což má jistě nemalý vliv na čistotu a zlepšení prostředí v obci. Dalším záměrem je příspěvek na opravy fasád a další podobné akce, které mohou rovněž výrazně ovlivnit zlepšení vesnického rázu obce. A zcela jistě by stál za zvážení příspěvek na rekonstrukci střech, především na objektech poznamenaných socialistickou výstavbou – typizované rodinné domky bez sedlových střech. Obecně bych to nazval příspěvek na opravy střech. I to se může výrazně projevit ve zlepšení venkovského rázu obce.

Když pak po dvaceti letech elektrárny demontujeme, zůstane nám opět neporušená vesnická krajina. Ale co je nejpodstatnější, bude tady malebná obec s upraveným vesnickým charakterem, čistá a rozkvetlá. Tak se ptám – nevyplatí se na dvacet let strpět stavbu, která nám přinese do obce finanční prostředky na zlepšení vesnického rázu obce? Tato stavba naruší pouze vzhled krajiny na omezenou dobu, nikoliv její životní prostředí či další hodnoty. Nepřestanou zde kvést kytky, ani růst houby, dokonce se odsud ani neodstěhuje zvěř. A především nelze předjímat, jak se na stavbu budeme sami dívat za pět, nebo za deset let. Každopádně jsem přesvědčen, že tolerance této stavby bude mít na rozvoj obce a její vzhled pozitivní dopad a proto se vyplatí dát větrným elektrárnám šanci.            vn